Neandrtálci v Česku

Neandrtálci (Homo neanderthalensis) byli druhem člověka, který žil v Evropě a západní Asii zhruba před 400 000 až 40 000 lety. Jsou našimi nejbližšími vyhynulými příbuznými a sdílíme s nimi až 2 % DNA. Přestože zanikli, zanechali po sobě bohaté archeologické stopy – nástroje, pohřebiště, jeskynní malby a zvířecí kosti, které dodnes fascinují vědce i veřejnost.

Neandrtálci se vyvinuli v Evropě z druhu Homo heidelbergensis, který sem přišel z Afriky asi před 600 000 lety. Postupem času se tito lidé přizpůsobili drsným podmínkám doby ledové – byli robustnější, měli kratší končetiny a mohutnější lebky, což jim pomáhalo uchovávat teplo. Jejich přímá přítomnost v Evropě je doložena po většinu středního a mladého paleolitu.

Neandrtálci byli lovci a sběrači. Živili se masem velkých zvířat, jako byli mamuti, nosorožci, bizony nebo jeleni. K tomu sbírali plody, ořechy, hlízy a další rostlinnou potravu. Používali kamenné nástroje mousterienské kultury, které byly efektivní pro řezání masa, zpracování kůží nebo práci se dřevem.

Měli také složité sociální struktury – starali se o nemocné a zraněné členy skupiny, pohřbívali své mrtvé a možná dokonce používali primitivní formy symbolického vyjádření. Znali oheň a uměli ho udržovat. Žili ve skupinách o několika desítkách jedinců, často v jeskyních nebo jednoduchých přístřešcích.

Stradonice, konkrétně lokalita u Slánské hory (západně od Prahy), jsou známé spíše jako keltské oppidum z doby železné. Nicméně zmínka o hojně nalezených ohlodaných kostech mláďat mamutů naznačuje možnost paleolitického osídlení – a to je velmi zajímavé.

Podobné nálezy z jiných částí Evropy (například z Moravy nebo Francie) byly jednoznačně spojeny s neandrtálským osídlením. Ohlodané kosti mláďat mamutů často svědčí o intenzivním zpracování kořisti. Pokud byly kosti skutečně opracovány nebo rozlámané lidskou činností a nacházejí se v kulturní vrstvě z doby před více než 40 000 lety, je vysoce pravděpodobné, že se jedná o pozůstatky po neandrtálcích.

Zvlášť zajímavé je, že se jedná o mlade mamuty, ty byla snadnějším cílem lovců, případně mohla být odloučena od stáda a později zpracována. Skutečnost, že jsou kosti „ohlodané“, může znamenat buď ohlodanim zvířat, nebo zpracování kostí pro získání morku – což dělali i neandrtálci. Klíčem k rozlišení je archeologická analýza (např. stopy po nástrojích).

Neandrtálci byli zkušení lovci, kteří obývali Evropu po statisíce let. Přizpůsobili se extrémním podmínkám a zanechali za sebou rozsáhlé doklady své existence. Ačkoliv jejich hlavní centra osídlení v českých zemích jsou známější na Moravě (např. Šipka, Kůlna, Pod Hradem), nálezy jako ty ve Stradonicích by mohly rozšířit mapu jejich výskytu i do dalších oblastí Česka.

Pokud jsou kosti mamutích mláďat u Stradonic skutečně spojeny s lidskou činností z paleolitu, je velmi pravděpodobné, že zdejší krajinu kdysi opravdu obývali  neandrtálci.

Za text: Em Kulanu